Dějiny blanenského muzea

Tradice blanenského muzejnictví sahá do roku 1854, kdy v Blansku založil první soukromé muzeum lékař salmovských železáren, doktor Jindřich Wankel, všestranná osobnost vědy a kultury, která bývá nazývána "otcem moravské archeologie". Založil je v jedné z budov podzámčí, v tzv. "doktorském domě", tj. v dnešní budově Základní umělecké školy, v níž se svou rodinou bydlel a na jejíž zdi dnes možno najít jeho pamětní desku. Wankel do svého muzea umístil nálezy z bádání archeologického, speleologického, paleontologického, zoologického, botanického apod. a vedle trojrozměrných exponátů zde nabízel odborníkům ke studiu též různé nákresy, mapy a plány.

Díky nezájmu českých a moravských muzejních institucí nabídl Wankel při odchodu do penze své objevy včetně velmi cenných nálezů z jeskyně Býčí skála Vídni, takže slavný býčiskalský poklad dnes mohou obdivovat návštěvníci vídeňského Naturhistorisches museum.

 

Počátkem 20. století nastává období, kdy se různí aktivisté z řad místních vlastivědců pokoušejí neúspěšně v Blansku založit muzeum. Konkrétní počiny ze strany blanenské radnice lze pozorovat až v polovině 30. let, kdy rada města jedná s rodinou Salm-Reifferscheidt, která je ve finanční tísni, o eventuelním odprodeji blanenského zámku. Vedení města v čele se starostou Rodkovským hodlá zámek využít pro dočasné umístění nově zřízené obchodní školy, a posléze jej využít k umístění zamýšleného Krajského musea, které by se zaměřilo na Moravský kras. Doklady o tomto jednání jsou uloženy ve fondu "Správa velkostatku Rájec" v Moravském zemském archivu Brno - pobočka Kunštát. Zdlouhavá jednání s majiteli zámku, kteří požadují vyšší cenu, než je ochotno vedení města akceptovat, přerušila 2. světová válka. Během ní město uvažuje o zřízení městské galerie, která by se zaměřovala na nákup výtvarných děl, vztahujících se k Blansku, případně vytvořených umělci z řad blanenských rodáků. I z tohoto záměru však bohužel nakonec sešlo.

Teprve v 50. letech je založena muzejní rada jako dobrovolný spolek nadšenců a založení muzea je iniciováno jejími členy. Institucionálně je muzeum založeno v roce 1959 v souladu s novým zákonem o muzeích a galeriích, který toho roku vešel v platnost. Zřizovatelem muzea se stal Okresní národní výbor Blansko a strategie sbírkotvorné činnosti nově vzniklé organizace odpovídala od počátku její existence typu muzea specializovaného, zaměřeného na dějiny výzkumu Moravského krasu a dějiny výroby tzv. blanenské umělecké litiny, jejíž podsbírka dnes představuje nejcennější soubor, který muzeum má. 

Po přechodu zřizovatelských funkcí z okresu na město (1. 1. 1993) přibyl do strategie sbírkotvorné činnosti také výzkum dějin města Blanska a regionu Blanenska a muzeum dostalo navíc i úkol psát městskou kroniku. Nejmladším oborem je zde shromažďování trojrozměrných předmětů a dokumentů, dokládajících blanenskou tradici výroby měřicí techniky, založenou slavným vynálezcem Erichem Roučkou.

Muzeum Blansko je kulturní institucí, která se snaží reprezentovat město Blansko a přispívat k jeho zviditelnění i ke zvýšení cestovního ruchu v tomto městě. Je potěšitelné, že stále více turistů vyjadřuje údiv nad krásou blanenského zámku, který byl po desetiletí stranou zájmu památkářů a turisté se o jeho existenci nemohli dovědět prakticky z žádného z běžně dostupných propagačních materiálů.

K popularizaci objektu přispívá i množství kulturních akcí pro veřejnost, které muzeum pořádá. Kromě přednášek, besed, vlastivědných výletů a vernisáží krátkodobých či střednědobých výstav je to i řada koncertů. Tradičními se v posledních patnácti letech staly především cyklus koncertů vážné hudby "Hudba na blanenském zámku", festivalový koncert "Dnů umění nevidomých na Moravě", spojený s hmatovou prohlídkou muzejních exponátů pro zrakově postižené, a také prázdninový folkový cyklus s názvem "Muzika pro Karolínku", v nichž se představily desítky vynikajících sólistů i souborů. Muzeum se stalo známým i díky několika ročníkům tzv. "Muzejních nocí", pořádaných u příležitosti Mezinárodního dne muzeí, dále pak "Blanenskými zámeckými dny", každoročně probíhajícími jako součást "Dnů evropského dědictví UNESCO", a rovněž svým podílem na celoměstských akcích s mnohatisícovou návštěvností. Je to především blanenský "Historický jarmark", spojený s oslavami Mezinárodního dne dětí, a také nejnovější tradice s názvem "Blanenské vítání svatého Martina".

Svým příznivcům bude muzeum velmi vděčno, jestliže projeví zájem o všechny jím pořádané akce a uvítá rovněž dary, které by obohatily jeho sbírku. Její rozšiřování probíhá formou sběru i nákupu, řadu předmětů muzejní hodnoty, odpovídajících strategii sbírkotvorné činnosti muzea, je tedy také možno odkoupit. Blanenští starousedlíci mají doma spoustu věcí, které považují za bezcenné haraburdí, mnohé z nich by však mohly dobře posloužit jako doklady o dějinách města Blanska a je velká škoda, jestliže tyto předměty končí na smetišti. Každý občan si svého města může začít vážit teprve tehdy, pozná-li a pochopí jeho dějiny. Kapitoly z dějin města Blanska a regionu Blanenska předkládá Muzeum Blansko zájemcům formou publikací či výstav již řadu let a bude vděčno každému, kdo se na jeho snažení bude ochoten v budoucnu podílet.

Mgr. Eva Nečasová