Expozice Moravský kras

Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí v Evropě a největší krasovou oblastí v České republice. Na ploše 94 km2 se nachází řada krasových jevů, mezi nimi i více než 1100 jeskyní. Kromě toho se na jeho území vyskytuje celkem 11 přírodních rezervací, čtyři národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky, chránící unikátní exempláře živé i neživé přírody. Pro svou jedinečnost byl Moravský kras roku 1956 prohlášen chráněnou krajinnou oblastí.

Pobyt člověka na území Moravského krasu je velmi starého data. Zdejší jeskyně sloužily k úkrytu lidí již v paleolitu, místní železnou rudu pak pro svou výrobu využívaly starověké a později zejména velkomoravské hutě, ovšem první historické zmínky o krasu se objevují až v 16. století. Průzkum jeskyní probíhal zřejmě již ve starších dobách, za prvního badatele v Moravském krasu je však považován mnich Lazar Schopper, který roku 1723 dosáhl dna Macochy.          

Od Schopperových dob se krasu věnovala řada badatelů, systematičtější výzkum se datuje od poloviny 19. století a je spojen především se jménem lékaře salmovských železáren v Blansku Jindřicha Wankla, mimo jiné autora proslulých Obrazů z moravského Švýcarska a jeho minulosti a objevitele halštatského pohřbu v Býčí skále. Ve druhé polovině 19. století se Moravskému krasu věnovali i další badatelé, např. Martin Kříž, Florián Koudelka či Jan Knies, zcela novou etapu výzkumu pak na počátku 20. století zahájil Wanklův vnuk Karel Absolon. Jeho snahy o dobytí "podzemní říše" vyvrcholily ve třicátých letech 20. století zpřístupněním komplexu Punkevních jeskyní, i když uskutečněným dosti násilnými metodami. Na práce zmiňovaných badatelů navázaly výzkumy, prováděné nepřetržitě až do současnosti státními i společenskými organizacemi i jednotlivci. Velkým úspěchem bylo např. objevení systému Amatérské jeskyně, nejdelšího jeskynního systému v českých zemích, vykoupené však třemi lidskými životy. Díky obětavosti krasových pracovníků je dnes zpřístupněno celkem pět jeskyní - Punkevní jeskyně včetně dna propasti Macochy, Balcarka, Kateřinská, Sloupsko - šošůvské jeskyně a jako poslední, po opuštění armádou, jeskyně Výpustek. 

Kromě jeskyní mohou návštěvníci využít i celkem sedmi naučných stezek, protínajících území krasu a seznamujících s jeho nejzajímavějšími místy. Výjimečnost Moravského krasu dosvědčuje i skutečnost, že téměř celé jeho území bylo roku 2000 zařazeno do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.

Expozice blanenského muzea navazuje na tradici prvního krasového muzea na světě, založeného Janem Kniesem ve Sloupu roku 1906. Seznamuje návštěvníky jak s přírodními pozoruhodnostmi Moravského krasu, jeho faunou a flórou i krasovými jevy, tak prostřednictvím archeologických nálezů i s pobytem člověka na jeho území. Zvláštní část se pak věnuje dějinám objevování krasu a významným osobnostem, které se zasloužily o jeho poznání - Jindřichu Wanklovi, Karlu Absolonovi a dalším.

Mgr. Milan Koudelka